Zajímavé přitom je, že jeho život byl s automobilkou spjat jen po krátkou chvíli. Automobilku přebral v roce 1947, kdy se Itálie konečně alespoň trochu vzpamatovala z druhé světové války. Mladému Giannimu v té chvíli nebylo ani čtyřiadvacet let. Byl to přitom právě jeho věk, který se s největší pravděpodobností podepsal na dalším směřování značky, Lancia se totiž s veškerou vervou vrhla do závodění.
Jelikož se ale Gianni příliš nevěnoval silniční divizi (starost o ni ponechal na technickém ředitel Vittoriu Janovi) a prakticky veškeré finance firmy vložil do vývoje extrémních závodních prototypů, asi nikoho nepřekvapí, že Lancia se záhy dostala na pokraj bankrotu. Když se pak navíc v květnu 1955 zabil tovární jezdec Alberto Ascari, Gianni se svou matkou prodali své podíly Carlo Pesentimu z firmy Italcementi.
Tím jeho přímé spojení s automobilkou definitivně skončilo, Gianni Lancia záhy poté opustil i Evropu a přesídlil do Jižní Ameriky. Z té se sice po pár letech vrátil a zakotvil na Francouzské riviéře, na automobilku nesoucí jeho jméno ale rád nevzpomínal. Rozhovory na téma „jeho“ značky vytrvale odmítal a dále se v věnoval pouze motorsportu. Nyní bude pochován na hřbitově Fobello ve Valsesii, kde odpočívá i jeho otec, zakladatel automobilky.
Che la terra ti sia lieve, Gianni.
- u formule
převzato z http://www.autoforum.cz
